AMARILIS

Zvláštnosti delfínů

Delfín může dosáhnout rychlosti vyšší než 40 kilometrů za hodinu. Delfíni jsou výborně maskováni. Shora jsou šedí, čímž splývají s mořským dnem, zespodu jsou bílí, a tak ladí se světlou hladinou. Pomocí dýchacích orgánů a speciálního jazyka dokážou delfíni vydávat zvuky, jako je pískání, vrzání, štěkání nebo mlaskání a těmito zvuky se mezi sebou dorozumívají. K tomuto užívají pod vodou dýchacího otvoru. Na vzduchu vydává zvuk jejich tlama. Tyto zvuky se nacházejí ve frekvenci od 0,25 kHz až do ultrazvuku o frekvenci mezi 80-220 kHz.

Je-li jeden z delfínů zraněn, požádá o pomoc a ostatní delfíni se mu snaží pomoci, například ho nadnášejí na svých hřbetech k hladině, aby se mohl nadechnout. Delfíni jsou stádová zvířata, loví ve skupinách čítajících až stovky jedinců. Přestože delfíni jsou savci, dokážou se potopit až na 15 minut a mohou pozřít kořist až 2 metry pod vodou. Samice delfínů spí nad vodou, kdežto samci pod vodou, tudíž se musí každých 15 minut vynořit, aby se mohli nadechnout. Delfíni se orientují pomocí echolokace, což je vnímání zvukových vln v oblasti ultrazvuku. Delfín vydá signál, který se šíří zvukovou vlnou. Tato vlna se při nárazu na nějaký objekt obrací zpět. Delfín dokáže tuto odraženou vlnu zachytit, a tak určit vzhled, vzdálenost a velikost objektu. Mateřský pud samic je tak silný, že je-li chyceno mládě, tak se samice snaží zůstat s ním, místo aby utekla. Největší počet zubů má pravděpodobně delfín dlouholebý, něco kolem 260 zubů. Delfíni dokážou předsunutou spodní čelistí usmrtit i žraloka. Dosavadní stav poznání naznačuje, že současný stav komunikace s těmito tvory je spíše výsledkem nedostatků technicky vyspělé lidské civilizace. Delfín pro dorozumění činí své biologické maximum. Vyšší stupeň komunikace je zřejmě jen otázkou času. Delfín je pravděpodobně biologickým modelem mnoha zařízení, která člověk v potu tváře vynalézá.